Přejít k hlavnímu obsahu

Mettá pro zesnulého Pavla Lazeckého

lazeckyp

S velkým  zármutkem a bolestí v srdci oznamujeme, že v brzkých ranních hodinách v pátek dne 3. 7. 2020 zemřel tiše a bezbolestně náš milý přítel v Dhammě Pavel Lazecký ze Studénky ve věku 51 let. Pavel byl nesmírně laskavý, otevřený a dobrosrdečný člověk, měl široký rozsah zájmů, věnoval se praxi Dhammy, byl příznivcem (nejen) Théravádového buddhismu a milovníkem přírody. Poslední rozloučení se koná dne 10. 7. 2020 v 17:00 hodin ve Smuteční síni Studénka. Naše pocity nejlépe vyjádřil laický učitel Visu Teoh, jehož styl výuky si Pavel v poslední době velice oblíbil:

Vzpomínám na Pavla, když jsem ho poprvé potkal na meditačním ústraní v Maháphalarámě loni v srpnu. Vzpomínám na jeho usmívající se tvář, na jeho vřelost, přívětivost a vděk. Obdržel jsem od něj velice pozitivní a povzbuzující zpětnou vazbu, která mne dojala. Velmi oceňoval (Buddhovo) učení, zejména mettá praxi. Domnívám se, že když mettá praxi objevil, zamiloval si ji tak, že se snažil povzbudit své Dhamma-přátele, aby se též zúčastnili meditačního mettá-ústraní. Vzpomínám, jak nás neustále zval, abychom jej navštívili a pobyli u něj na Moravě.

Vzpomínám na jeho neustále se usmívající tvář během (online) lekcí studia sutt, kterých se téměř vždy zúčastnil. Bude nám chybět. Bude nám chybět během dalších lekcí studia sutt a i příští měsíc na nadcházejícím meditačním ústraní. Milý Pavle, i když nám chybíš, jsme za Tebe šťastní, jelikož tvůj odchod byl dobrý a mírumilovný. Všichni vlastníme svou kammu a my víme, že jsi v tomto životě vykonal nádhernou kammu a že se tvá kamma o Tebe dobře postará. Proto jsme si jisti, že se nyní nacházíš na dobrém místě a že budeš dále pokračovat po osmidílné ušlechtilé stezce, dokud nedosáhneš konečného cíle nibbány.

Ačkoli je tragické, že zemřel v relativně mladém věku, jeho smrt byla nejspíš snadná, bezbolestná a mírumilovná, jelikož k tomu došlo ve spánku. Jak rádi bychom také zemřeli stejným způsobem ve spánku. Je to nejlepší způsob jak odejít. Kdo ví, snad i meditoval, když zemřel. Víme, že Pavel byl velmi milý, krásný a dobrotivý člověk. Jistě získal dobré znovuzrození v oblasti dévů nebo lidské říši. A jistě se setká s dobrými učiteli a bude pokračovat v praxi Dhammy ve svém dalším životě. Z toho se jistě za něj můžeme radovat.

Všichni máme svou délku dožití. Když tato délka dojde ke svému konci, musíme zemřít. Tuto životní skutečnost přijímáme. Buddha nás učil často uvažovat o smrti, abychom byli lépe připraveni a přichystaní ji přijmout. Všichni jsme vystaveni nemoci, stárnutí a smrti, podrobeni odloučení od našich blízkých. Uvažujeme-li o Dhammě, jsme více než kdykoliv předtím odhodlaní a motivovaní usilovat o konečný cíl nibbány, ustání pěti agregátů, znovuzrození a utrpení.

 

Visu a Barbara